Jak vzpomínáte na vaší hráčskou kariéru?

Moje hráčská kariéra příliš dlouhá nebyla. Tehdy tady nebyl zimní stadion. Bruslili jsme na přírodním ledě, na házenkářském hřišti. Jako kluci jsme chodili hrávat hokej na Bochetu a pak tady bylo veřejné kluziště. Učili jsme se bruslit na škvárovém hřišti, kde je dneska umělka.

Jak jste se dostal k trénování?

K trénování jsem se dostal náhodou. Kdysi jsem tady dovedl svého syna a byli tu mí bývalí spoluhráči, takže to začalo tak, že jim pomohu s trénováním. Trénoval jsem šest let, po kterých přišla pauza. Podobně to bylo i s mým vnukem. Přivedl jsem ho na hokej a chtěli, abych jim opět pomohl s tréninkem. S nejmenšími kluky jsem tady už nějaký ten rok.

Změnil se podle vás hokej? Jestli ano, tak v čem je největší rozdíl?

Hokej se hodně změnil. Ten dnešní je o dost rychlejší a tvrdší. Dříve to akorát bylo líbivější. Dnes mi přijde, že se vytratila chytrost a bystrost.

Co je podle vás nejdůležitější pro vývoj hokejisty?

Přijde mi, že hokejista by měl začít hrát pravidelně někdy v 5 letech. V dnešním hokeji jsou již zapotřebí i geny. Jak mentální, tak i fyzické. Vzrůstově malí hráči to mají v dnešním hokeji těžké. Poté je to jen o tréninku a myšlení. Čím jednodušeji se hokej hraje, tím je zajímavější.