Bořek Kopecký

Ďáblové v letošní sezoně dosáhli úspěchu, na který se v Novém Jičíně čekalo dvacet let. Hlavním cílem na začátku sezony byla záchrana, což se v průběhu sezony rychle změnilo a Ďáblové si nakonec došli až pro vítězství ve skupině východ. Následně se dostali až do superfinále, ze kterého však postoupil Tábor.

Letošní sezonu zhodnotil také manažer týmu Milan Urban. V rozhovoru popsal, jak je se sezonou spokojen, co za úspěchem stálo a co to obnáší být manažerem týmu.


V letošní sezoně jste si došli pro vítězství ve východní skupině a dostali jste se až do superfinále. Jak jste s letošní sezonou spokojen?

Se sezonou jsme spokojený maximálně. Dopadla nad očekávání, i když to v plánu úplně nebylo. Na začátku sezony se tým teprve tvořil, nějaké představy jsme už měli, ale primární prioritou bylo nespadnout. To byl hlavní cíl sezony, protože po dlouhé době se padalo. Vzhledem k tomu, že někde v listopadu jsme už matematicky byli zachráněni, tak jsme se obuli do druhého tajného přání a to sice to, že s novou halou zkusíme udělat úspěch. Vytiskli jsme plakáty dvacet let od vítězství ve druhé lize a bylo to v plánu, jít co nejdále. To, že se to povedlo je samozřejmě velký úspěch, ale očekávaný nebyl. Byli tam soupeři jako Valašské Meziříčí, Kopřivnice, Žďár nad Sázavou nebo Opava. Všichni jsme byli vyrovnaní. Každý mohl prohrát s každým, takže si toho jednoznačně vážíme.

Play-off dopadlo výborně. V podstatě jedna porážka s Kopřivnicí a to ještě po prodloužení. V superfinále chybí k mé spokojenosti jedna výhra nad Dvorem. Porazili jsme Tábor, což je skvělé. Všichni viděli, jaký to byl soupeř a jakých výkonů jsme schopni. Taky mi udělalo radost, že s Kopřivnicí, s Opavou i s Táborem doma fanoušci viděli, čeho ten tým je schopný. Jak je schopen zápas rozhodnout nebo ho mít ve vlastních rukou. To pro mě bylo rozhodující. Kdyby jsme hráli se Šumperkem, tak by to byla jakási třešnička na dortu, ale to už upřímně nevím, jestli by to bylo to pravé ořechové.

Co podle vás bylo klíčem k úspěchu?

Myslím to, že jsme vytvořili tým, který byl složen ze zkušených hráčů, kteří již mají něco za sebou. Ještě během sezony se doplňovali. Pořád jsme čekali na Davida Květoně, až se jakýmsi způsobem uzdraví. Do týmu přišli také hráči, kteří už tady jeden nebo dva roky působili nebo přišli před sezonou. Naším cílem je, aby byl tým složený z převážné části domácích hráčů. Jestli se nám to podaří, je vždy o tom, koho máme k dispozici. Někdy něco naplánujete a ono to úplně nevyjde.

Klíčem k úspěchu byl kvalitní tým, jeho chemie a to, že nás pořád bylo dostatečné množství. Vždy se dalo hrát tak, jak si trenér představoval. Trenéry bych taky neměl opomenout. Velký dík patří Kamilu Gebauerovi a následně také Petru Macháčkovi, který nám pomáhal v play-off.

Co to obnáší být manažerem týmu, který se dokázal probojovat až do superfinále?

Vědět, co všechno mě to bude stát, to je celé. U nás se ví, že těch funkcí není moc. Na lavičce je nás vždycky málo. Důležité je, aby tým byl spokojený. To, co je vzadu se nepočítá, důležitý je výsledek. Kolik nás je na lavičce není důležité, ale prostě aby měl tým vše, co potřebuje ke svému výkonu. Je to nejtěžší soutěž v republice. Borci trénují čtyřikrát týdně, dvakrát týdně hrají zápas. V play-off je to ještě horší. V březnu jsme odehráli deset zápasů, takže si to každý umí spočítat. Hráli bychom ještě víc, kdyby ty série byly delší. Pro manažera je cílem vytvořit komfort týmu.

Sezona teprve nedávno skončila. Máte již přesto nějaké vyhlídky do další sezony?

Jednoznačně zopakovat letošní úspěch. S hráči se budeme bavit, kdo zůstane a kdo nezůstane. Vypadá to, že kostra týmu nebo velká většina zůstane, což je naším plánem. Je třeba ho doplnit dalšími hladovými hráči, aby po hodech nebylo bolení břicha. Už dneska se samozřejmě ví, že v soutěži bude hrát také Havířov, pravděpodobně také Znojmo a Hodonín se někam přesune. Soutěž a skupina východ se určitě zkvalitní, ale to neznamená, že by naše cíle byly nižší. Takže to bude opět záchrana a následně výhra v soutěži.

Hlavně na play-off chodilo na stadion mnoho fanoušků. Je něco, co byste jim chtěl vzkázat?

Fanoušci děkovali nám, ale my děkujeme jim, protože se vytvořilo skvělé jádro. Jezdili s námi na venkovní zápasy. Fandili celé utkání, ať se nám dařilo nebo nedařilo. Víme, že se nám povedlo prohrát docela hodně ve Valmezu. Fanoušci ale byli vždy skvělí a pro nás je to známka toho, že jsme je bavili a byla tam symbióza. Doufáme, že příští sezonu to bude ještě lepší a přijde jich ještě víc.


Sezonu zhodnotili také trenér Kamil Gebauer, kapitán týmu Jakub Lehečka, brankář Daniel Šimonů a obránce Michael Foltýn.


Kamil Gebauer (trenér týmu HK Nový Jičín): S letošní sezonou jsem maximálně spokojený. Byla opravdu parádní a ani jsme nečekali, že nám to takhle půjde, a já si toho strašně vážím.

Důležité bylo, že jsem dokázal přemluvit bráchu (Robin Gebauer), aby se vrátil zpátky. Plnil vlastně roli hrajícího asistenta. Letos jsme poskládali úplně nový mančaft a sedlo si to skvěle. Klobouk dolů před kluky. Od začátku sezony jsme byli nahoře a tak to šlo dál. Před play-off nám ohromně pomohl Petr Macháček, za což mu strašně moc děkuji a jsem rád, že se k nám přidal a pomohl mi na lavičce. Je taky neskutečné, kolik práce odvedl Milan Urban. Klobouk dolů před ním, je to všechno jeho práce.

Nepříjemným soupeřem pro nás byla Opava, i když jsme ji poté ve finále udolali. Zápasy proti Slezanu však byly strašně těžké. Hráli jsme s nimi dva přáteláky a potom šest zápasů v sezoně. Vždy hráli takový urputný hokej, což nám moc nesedělo. Měli také výborného brankáře. Opava byla opravdu těžkým soupeřem, ale ve finále jsme se na ní již připravili.

Jsem rád, že mančaft byl tak široký. Ze začátku jsme měli pět pětek, což na druhou ligu musí být. Jsem zastáncem toho, že tým musí být široký. Kluci chodí do práce, mají rodiny a hokejem se neživí, takže musíte dělat hodně ústupků a pokud máte dvacet hráčů, tak to potom chybí. My jsme to drželi až do Vánoc, pak jsme to trochu zredukovali, ale i tak jsme měli široký mančaft a to bylo strašně důležité.

Příští sezonu budeme chtít hrát opět nahoře, ale to je ještě daleko. Teď musím nachystat letní přípravu. Ani nevím, kteří kluci zůstanou nebo nezůstanou, to se bude ještě řešit. Pokud tým zůstane po kupě a já věřím, že ano, tak mám ty nejvyšší vyhlídky.

Za celý mančaft chci poděkovat fanouškům, protože si toho opravdu vážíme. Dokázali jsme vrátit diváky zpátky na zimák. Na celé play-off i na superfinále chodili v hojném počtu. Opět jsme měli kotel, což je super. Musím klukům z kotle poděkovat, hráči to vnímají a strašně nám to pomáhá. Další rok se budeme zase snažit o to, abychom doma byli ne neporazitelní, ale aby se tady nejezdilo pro body.


Jakub Lehečka (kapitán týmu HK Nový Jičín): Myslím si, že letošní sezona byla vydařená asi nad očekávání. Povedl se nám úspěch, který tady zase dvacet let nebyl. Doufám, že se na podobný úspěch nebude čekat zase takovou dobu. Řekl bych, že to bylo dobré po všech stránkách. Došli jsme až do superfinále, kde už to bylo těžké, ale myslím si, že sezona byla dobrá.

Letos se to dobře poskládalo. Byli tady zkušení i mladí kluci. Na začátku nám chvíli trvalo, než se to nějak dalo dohromady tak, aby to fungovalo, ale potom v říjnu nebo v listopadu se ty lajny našly. Vše začalo fungovat a poté se již jelo v zajetých kolejích a to si myslím, že bylo rozhodující pro úspěšnou sezonu.

Podle výsledků nám úplně nevyhovovala hra Valmezu, se kterým jsme kromě jednoho zápasu všechny prohráli. Zápasy proti nim však byly skvělé, až na jedno utkání, které jsme prohráli 9:0. Že by nám nějaký soupeř vyloženě nesedl, bych neřekl.

Sezona byla dlouhá a náročná, protože jsme hráli až do dubna. Bylo to ale v pohodě. Hlavně s trenérem se dalo vždy domluvit, když někdo potřeboval volno, tak ho dostal. Měli jsme široký kádr, takže bylo dost kluků. Doplnilo se, co bylo třeba, a většinu zápasů jsme hráli na čtyři lajny. Z tohoto pohledu to bylo dobré.

V další sezoně by bylo nejlepší zopakovat letošní úspěch. Uvidíme, jaký bude tým pro příští rok a opět se pokusíme o úspěch.


Daniel Šimonů (brankář týmu HK Nový Jičín): Sezona byla určitě velmi úspěšná, nicméně toho konce je trochu škoda. Tam se zejména v zápasech s Dvorem z toho dalo vytěžit víc.

V základní části jsme v domácích utkáních body příliš neztráceli, což bylo velmi důležité. Nepříjemným soupeřem bylo Velké Meziříčí. Mají trochu zvláštní stadion, kde to asi nikomu nevyhovovalo, ale jinak to bylo v pohodě. Do play-off jsme postoupili z velice dobrého druhého místa. V play-off jsme sérii s Kopřivnicí zlomili ve čtvrtém zápase, který jsme na jejich stadioně zvládli otočit. Poté jsme šli na Opavu, s čím se možná tolik nepočítalo, ale Slezan se do finále dostal zaslouženě. Proti Opavě jsme první dva zápasy překlopili na naší stranu a tam se to asi zrodilo.

Letošní sezona byla opravdu náročná. V málokterém zápase jsem měl málo práce, ale tak už to v téhle soutěži je. Tady se tolik nebrání, takže to je pro brankáře ve všech týmech určitě velmi těžké. Chystá se další sezona, tak uvidíme, jak se věci vyvinou.


Michael Foltýn (obránce týmu HK Nový Jičín): S letošní sezonou jsem určitě spokojený. Řekl bych, že po dvaceti letech se opět povedlo uhrát nějaký výsledek. Celkový dojem ze sezony mám opravdu dobrý, protože se sešla skvělá parta od týmu až po vedení. Pasovalo nám to, získali jsme hodně bodů a po základní části jsem skončili druzí. V play-off jsme naší skupinu ovládli i díky vyřazení favorita Valmezu. Toto nám opravdu hodně pomohlo a superfinále, to už bylo prostě navíc. Myslím si, že letošní sezonu bych shrnul jako fakt hodně povedenou.

Pan Urban tým poskládal skvěle. Bylo hodně starších kluků a mnoho bojovníků. Kluci jako Tomáš Káňa, Jiří Zdeněk, Petr Kuboš, David Květoň nebo Robin Gebauer mají všichni mnoho zkušeností. Mladším klukům pomohli a občas to potahali. Lajny byli opravdu skvěle poskládané, vyvážené a všichni jsme hráli skvěle jako jeden tým. Vše se dobře doplňovalo. Letos byl tým složen opravdu skvěle.

Musím říct, že sezona byla velmi náročná. Takovou sezonu jsem měl naposledy, když jsem hrál za Třinec nebo za Frýdek-Místek. Málokomu se poštěstí hrát do půlky dubna. Navíc ještě pracuji, dělám kondičního trenéra, takže to bylo hodně náročné. Od dopoledne do tří hodin jsem měl svou práci a pak jsem pokaždé jel na trénink. Máte práci a zápasy, ale spousta kluků to takhle má. Ne nadarmo se říká, že druhá liga je nejtěžší liga, protože člověk pracuje a pak ještě jede hrát hokej. Děláte, co vás baví, a chcete udělat nějaký výsledek, což jsme my chtěli, protože tým byl opravdu skvělý. Byla to fakt dlouhá a velmi náročná sezona.

Do další sezony zatím nemám žádné vyhlídky, protože se teď sám v sobě nějak peru, co a jak bude. Není to tak, že bych chtěl nechat vše otevřené. Doufám, že v Novém Jičíně budu moct hrát vždycky, ale zatím se nikam nějak nechystám.


Děkujeme všem za podporu a těšíme se na vás v příští sezoně!