Šestadvacetiletý útočník Daniel Pecha se rozhodl pro ukončení své hokejové kariéry. S hokejem začal v Novém Jičíně a poté hrál také za mládežnické výběry Přerova, kde strávil pět sezon. Následoval návrat zpět do novojičínského celku. Právě v Novém Jičíně se po šesti sezónách v mužském A týmu rozhodl pro ukončení své kariéry. V rozhovoru vzpomíná také na své hokejové začátky.
Jak vzpomínáte na vaše hokejové začátky?
„S hokejem jsem začínal tady v Novém Jičíně, kde jsem vlastně i skončil. Hokej byl vždy taková zábava až do určitého věku. Přibližně do patnácti let a užíval jsem si to každým dnem.“
Co vedlo k ukončení kariéry?
„Hrával jsem v Přerově, kde jsem si našel i manželku. Každý den jsem tak dojížděl za hokejem 60 kilometrů tam a zpátky. Po práci už toho bylo hodně. I když se to nezdá, tak druhá liga je docela náročná. Je to jediná profesionální soutěž, kde se při hokeji ještě chodí do práce.“
Novojičínské barvy jste hájil již v mládeži. Na jaký moment ze své kariéry nejraději vzpomínáte?
„Těžko říct. Vzpomínám na každý rok. Hlavně na kluky, se kterými jsem se poznal. Našel jsem si strašně moc kamarádů, čehož si moc cením. Nejspíš bych ale vyzdvihl mladší dorost, kde jsme skončili druzí. Byla to docela taková jízda.“
Jak moc se hokej v Novém Jičíně změnil za vaší kariéru?
„Řekl bych, že skoro vůbec. Je to takový rodinný klub, kde to řídí Milan Urban a dělá to skvěle. Kdykoli člověk potřebuje s něčím pomoct, tak mu tam vždy někdo pomůže. V tomto ohledu je to v Novém Jičíně opravdu výborně. Platilo to jak v mládeži, tak i v mužích.“
Máte v plánu se hokeji ještě nějakým způsobem věnovat?
„To teď ještě netuším. Teď jsem hokejem lehce přehlcen. Budu si potřebovat trošku srovnat myšlenky a poté se uvidí.“
Co byste doporučil začínajícím Ďáblíkům?
„Hlavně, aby je to bavilo. Aby byl pro ně hokej důležitý a hráli ho pro radost. Ať ho hrají venku, na zimáku, doma, prostě všude. Aby vypnuli playstationy, odhrnuli si teď sníh a šli hrát hokej ven.“
