Bořek Kopecký

Petr Macháček se stal hlavním trenérem novojičínského celku v průběhu sezony. Ďáblové se nakonec dostali do play-off z osmého místa. Sezona pak pro ně skončila sérií proti favorizovanému Znojmu. V rozhovoru zmiňuje problémy, se kterými se tým musel během sezony potýkat. Hodnotí také závěrečný souboj o play-off a následnou sérii proti Orlům.

Jaká panuje se sezonou spokojenost?

„Těžko říct. Řekl bych, že výsledkově to v závěru bylo naše maximum, protože když si vezmu, v jaké sestavě jsme v závěru soutěže nastupovali a bojovali o play-off, tak je to takové rozpačité. Do mančaftu se zapojila spousta mladých kluků a odchovanců, takže s tímto můžeme být spokojeni.“

„Do play-off jsme proklouzli na poslední chvíli a narazili jsme na favorita. Dělali jsme vše, abychom Znojmo potrápili, ale na postup to nebylo. Předsezonní cíle byly vyšší než osmé místo v základní části, ale když vidím, jak se sezona vyvrbila, tak můžeme být spokojeni s tím, že ve vyřazovacích bojích hrálo několik mladých hráčů z Nového Jičína, kteří nasbírali cenné zkušenosti.“

Jak letošní sezonu ovlivnil nový systém?

„Nemyslím si, že to bylo nějak zásadní, protože podmínky byly pro všechny stejné a nehrálo to tak vliv na to, kde jsme se pohybovali. Systém jako takový bych neměnil.“

Do play-off jste se dostali až po posledním zápase základní části. Jak byste zhodnotil boj o postup do vyřazovacích bojů?

„Po Vánocích jsme hráli o každý bod, což jsme věděli. Měli jsme lehké problémy se sestavou, protože spousta kluků během sezony skončila nebo měli nějakou přestávku vlivem zranějí a podobně. Většinou se jednalo o klíčové hráče a sestava se tím prosela. V závěru zůstali hráči, kteří bojovali o play-off a nebylo to vůbec jednoduché, protože jsme v podstatě hráli na pět obránců.“

„Občas jsme měli výpomoc od Jakuba Adámka z Frýdku-Místku nebo od mladších juniorů z Třince, ale pokud tito kluci nejsou tady v tréninku a s týmem, tak ty rozdíly mezi třeba třineckou juniorkou a muži je velký. Hraje se jiný systém obrany a pro ty hráče jsou muži silově někde jinde. Hráči toho občas měli plné brýle a měli jsme i hluchá místa, kde jsme zbytečně poztráceli body. Porážky o jednu branku tam byly téměř pořád, což bylo na jednu stranu velmi dobré, protože skoro v každém utkání jsme byli ve hře a to bylo důležité. Tohle nám v závěru sezony pomohlo.“

Jak hodnotíte osmifinálovou sérii proti Orlům?

„Jak jsem již zmiňoval, měli jsme redukovanou sestavu. Znojmo mělo plný kádr, takže v tomto to pro nás bylo těžké. Myslím si, že jsme odvedli maximum a výsledkově i herně jsme na víc neměli. Mrzí mě akorát druhé utkání, které jsme hráli doma. Tam se vyskytl naprostý výpadek v podobě tří oslabení, ktera byla klíčová. Soupeře jsme docela zaskočili a nevěděli si s námi rady. Kdybychom jim nepomohli těmi přesilovkami, ve kterých se chytli, tak jsme je mohli dostat pod tlak, ale bohužel jsme udělali tři hloupé fauly. Něco podobného se opakovalo celou sezonu.“

„Ve třetím utkání jsme rychle inkasovali a domácí se dostali do pohody. V závěru jsme zápas ještě zdramatizovali, ale řekl bych, že to bylo i tím, že soupeř již byl hlavou na konci série. Jinak měli celou sérii pevně v rukou a dokázali, že jsou favoritem soutěže.“

Hlavním trenérem jste se stal v průběhu sezony. Co bylo v prvních zápasech po změně nejdůležitější?

„Bylo evidentní, že v týmu nebyla úplná pohoda. S Robinem Baculem jsme se snažili o to, aby kluci přijali jakousi naší filozofii. Dlouho jsme pracovali na tom, aby se dobře nastavily hlavy a hráči chodili pravidelně na tréninky. Přiznám se, že v tomto bodě jsme se nepotkali a spousta hráčů třeba čtvrtky chyběla. Bylo potřeba nastavit nějaký řád a aby byly kluci na tréninku, kde jsme pilovali věci, ve kterých nás tlačí bota. To jsme se snažili změnit.“

„Hráči na to reagovali dobře a snažili se systém plnit, samozřejmě, že někteří kluci mají mezery, aby udrželi koncentraci po celé utkání, což jsou například již zmiňované hloupé fauly. Myslím si, že ta práce k něčemu byla, ale co vnímám jako negativní je to, že jsme se nedokázali v plném počtu sejít po celý týden, což podle mě mělo velký vliv na konečné umístění.“

Kde měl podle vás tým v letošní sezoně své největší slabiny?

„Nemyslím si, že jsme byli tým, který měl nejvíce vstřelených branek, ale zase jich nebylo málo. Co se týče obdržených branek, tak tam bych řekl, že jsme na tom byli docela slušně. Určitě nám však chyběli nějací konstruktivní obránci, kteří by dokázali v přesilové hře rozhodnout a vnesli by do obranných řad klid v rozehrávce a důležitých momentech. V útoku jsme minimálně dvě lajny na rozhodnutí měli, ale chyběla tam nějaká konstruktivní podpora z obrany. Vše bylo ubojované a stálo nás to spoustu sil. To vidím jako největší problém. Někdo takový by týmu určitě v každém utkání pomohl a mohlo nám to přinést daleko více bodů.“

„Jestli nám ještě něco chybí, tak je to stoprocentně síla. Chyběla nám hlavně v osobních soubojích a tam bych řekl, že v týmu je mínus. Byly daleko silověji poskládané týmy. Třeba v Hodoníně, kdy na nás naběhli a zjistili, že hokejem nás nepřehrají, tak se nás začali snažit tlouct. Hokej je boj o to jedno utkání a díky tomuto přístupu do vyválčili. My jsme se s tím úplně nepopasovali dobře. Takových momentů bylo více. Kluci, kterým taková fyzická stránka chybí, budou mít těžké se prosadit a měli by na tom zapracovat.“

V čem měl tým naopak své silné stránky?

„Jestli jsme měli něco nejsilnějšího, tak to byl určitě brankář. Také v útoku jsme měli dvě formace, které byly schopny rozhodovat utkání.“

Mnoho prostoru dostalo hned několik mladých hráčů. Jaká s nimi panuje spokojenost?

„Kluci dokázali, že si místo v týmu mohou vybojovat. Samozřejmě mají před sebou ještě spoustu práce, ale když vezmu, že jsme hráli s Martinem Škarkou, ročník 2006, s Davidem Juříčkem, ročník 2004, ve finále nastupoval také Dan Holáň, ročník 2005. To jsou všechno kluci juniorského věku. Hráči již v tomto věku hrávají za muže, ale nebývají oporami. Kluci však dokázali, že do týmu patří a že pro kádr mají přínos. Svou roli zvládli a pomohli mančaftu. Vyzkoušeli si závěr sezony, jenž je těžký na hlavu, a play-off proti Znojmu. Nejspíš vědí, na čem musí pracovat a když budou chtít do týmu patřit, tak tu cestu mají určitě otevřenou.“

Kdo je váš kandidát na vítěze druhé ligy?

„Pokud to Znojmo zvládne, tak si myslím, že by to měli být právě Orli. Úplně nevím, jak vypadá druhá skupina. Myslím si, že to tak jednoznačné pro Znojmo nebude. Ve druhé skupině jsou silné týmy, ale Orli to mají poskládané docela dobře. Mají hlavně dvě obrovské individuality, které dokáží hodně. Vzhledem k tomu, že jsme s Orly vypadli, tak bych jim to přál.“