Úvod letošní sezony

„Před sezonou proběhla klasická příprava na ledě. Měli jsme zde několik hráčů na zkoušku a postupně jsme připravovali kádr na sezonu. Výsledky přípravných zápasů nemám tolik rád, protože nebývají obrazem kvality týmu. Málokdy se proti sobě v přípravě postaví dvě kompletní družstva. Poslední dva zápasy se nám však podařilo vyhrát, a tak panovala dobrá atmosféra. Přišel k nám Matúš Zemko, který hrál v jedné lajně s kluky z Frýdku-Místku. Na jejich souhru se velmi hezky dívalo.“

„V soutěži jsme neměli úplně jednoduchý los. V úvodu jsme hráli jediné domácí utkání, v němž k nám přijel Prostějov, takže tam se s body úplně nepočítalo. K tomu jsme v rámci dobrých vztahů vyhověli žádosti Uherského Brodu o přeložení zápasu, takže jsme těch venkovních utkání měli na začátku sezony ještě více. Dostali jsme se tím do nepříznivé situace, která se s námi táhla celou první třetinu základní části. Velmi se trápíme v koncovce a když už přišly zápasy, kde se to mělo zlomit, tak jsme je nezvládli po všech stránkách.“

Trenérská změna

„Dostali jsme se do situace, kdy tým dokáže se soupeřem držet krok, ale po pár inkasovaných brankách totálně odpadne. Tam je to pak o síle trenéra, který ty síly taky nemá nekonečné. Ocitli jsme se v podobné situaci jako v loňské sezoně, kdy David Květoň nastupoval na post trenéra. Energii týmu předal, ale nyní už to nestačilo. Můžete vyměnit dvacet hráčů nebo manažera, ale vždy to odnese trenér. Davidovi jsem vděčný, že tu roli přijal a hráčům chtěl předat to, co umí. Bohužel se stalo, co se stalo, a hledali jsme nového trenéra.“

„V rámci přechodného období, kdy tým ve dvou zápasech vedl šéftrenér Petr Macháček, se nám podařilo přivést Jiřího Zdeňka, který je náš bývalý hráč a po zranění převzal trenérskou roli a dovedl tým do konce sezony 2023/24. Podařilo se nám tehdy vyhrát v Hodoníně a hrát s Havířovem, na ty úspěchy se pokusíme navázat. Samozřejmě už to jsou tři roky a Jirka do toho vletěl bez větších zkušeností a velmi odlišným mančaftem.“

Hráčský kádr

„Vytvořili jsme určitý základ týmu, který měli doplňovat hráči na střídavé starty z Třince, Frýdku-Místku nebo Přerova. Ti hráči nám mohou pomoct, ale potvrdilo se, že když přijdou všichni najednou, tak je to velmi nesourodé. Musíme se vrátit k tomu, že tady bude dvacet stabilních hráčů, kteří budou společně na každém tréninku a budou plně zodpovědní za každý zápas. Ve spolupráci s novým trenérem tvoříme sestavu. S některými hráči se bohužel musíme rozloučit. Nerad se loučím s mladými hráči, ale momentálně nemáme čas je vychovávat. Musíme tým nějak konsolidovat, aby vše začalo fungovat.“

„Věřím a jsem přesvědčen, že se to zvedne a začneme vyhrávat. Musíme si však říci, kam ta soutěž bude směřovat a na jakou soutěž my jako Nový Jičín máme. Pokud na konci sezony zjistíme, že na soutěž nebudeme mít, ať už sportovně, nebo ekonomicky, nebudeme ji hrát. To však není naše momentální téma. Naším cílem je jednoznačně stoupat tabulkou. Možná to chvíli potrvá, ale tým s novým trenérem potřebuje čas. K týmu se vrací Jakub Kania a Martin Škarka, za což jsem nesmírně rád. Těšíme se také na Adama Floka, který se už po zranění zapojil do tréninků. Sestava musí dostat zpátky ten charakter, který tam dříve byl a vyhrával zápasy.“

Spolupráce s Třincem a Frýdkem-Místkem

„Každý rok se prezentujeme spoluprací s Frýdkem-Místkem, ale většinou to funguje pouze na úrovni brankáře. Kluci, kteří jsou někde na hraně sestavy, většinou zůstanou ve vyšší soutěži. Byli bychom rádi, kdyby nám v takových chvílích přišli pomoci. U nás by totiž dostali mnohem více prostoru a mohli by se zlepšovat. To však nerozhodujeme my, ale klub z vyšší soutěže.“

„Můžeme si pochvalovat spolupráci s třineckou juniorkou, která nám při každé příležitosti posílá obránce Tomáše Grečmala a Vojtěcha Kaletu. Dvakrát se u nás objevil také útočník Antonín Karas. Chtěli bychom v tom pokračovat, ale mají vlastní soutěž. Nevýhodou systému je, že se takové soutěže hrají ve stejné dny. Je to jedna z debat Asociace druholigových klubů ledního hokeje, zda bychom nemohli najít jiné termíny, aby junioři měli více prostoru nastupovat ve druhé lize.“

Kvalita druhé ligy

„Tím, že tady přišly tři nebo čtyři mančafty, které mají násobně vyšší rozpočty než my, tak se velmi těžko shánějí hráči. To je však problém na všech úrovních, nejen v naší druhé lize. Jedná se však o profesionální soutěže. Už tím můžu být únavný, ale stále budu tvrdit, že 2. liga by měla být pro mladé hráče a vlastní odchovance. Druhou ligu hrajeme už 33. sezonu a vždy jsme se snažili o to, aby to hráli naši kluci. Buď ti mladí, kteří se stále učí, nebo zkušenější hráči, kteří se k nám vrátili ze zahraničí a předávají klubu své zkušenosti. Když si uvědomím, že jsme v týmu mívali v průměru alespoň 15 domácích hráčů, dnes jich máme pouze sedm nebo osm.“

„Bohužel končí kluci jako Robin Gebauer nebo Jakub Hruška. Nevrací se nám mladí kluci, kteří brzy skončili s kariérou. Jdou studovat nebo si najdou jiné koníčky, spousta kluků to má nastavené tak, že buď NHL, nebo nic. Naši filozofii však měnit nechceme. Hrát druhou ligu s několika staršími hráči a cizinci by pro nás jednak bylo finančně náročné a nemá to žádný smysl. Hokej by se měl dělat pro fanoušky. Sami si musíme odpovědět na otázku, zda je to, co hrajeme, pro fanoušky atraktivní. Vždy je to o tom, že se musí dařit, ale jádro skalních fanoušků chodí i teď, když se nedaří, čehož si velmi vážíme. Historicky se potvrzuje, že nejvíce lidí chodí, když vyhráváme s vlastními odchovanci nebo přivedeme nějakou hvězdu.“

Atraktivita soutěže

„V rámci Asociace druholigových klubů ledního hokeje se bavíme o různých tématech, jak tu soutěž zatraktivnit. Na stole je téma otevření soutěže. Často se mluví o tom, že na rozdíl od fotbalu je mezi hokejovými soutěžemi obrovský výkonnostní skok. Tým, který postoupí, musí většinou změnit velkou část kádru. Velký problém je také ten, že nikdy nevíme, jestli někdo chce postoupit. Loni došlo k situaci, že týmy, které sestoupily, čekaly až do června, jestli je někdo nahradí nebo ne. To se nakonec nestalo, ale v té době už neměly polovinu kádru, protože hráči nemohli čekat. K tomu také nevíme, jakým herním systémem se bude hrát nebo kolik mužstev bude v jednotlivých skupinách. Prostě chybí čas, ve kterém bychom mohli přemýšlet, jak tu soutěž zatraktivnit, protože se do poslední chvíle neví, kolik klubů ji bude hrát.“

„Jeden z návrhů je, že bychom soutěž otevřeli zespodu. Za splnění licenčních podmínek by zůstali účastníci, kteří ji chtějí hrát. Postoupily by týmy z krajských lig, které by o to měly zájem. Je to však padesát na padesát a já se k tomu momentálně nemůžu příliš vyjadřovat, protože jsme na místě, na kterém jsme, ale rychle se z něj pokusíme dostat. Je to však jedna z variant, o které se hovoří. Samozřejmě to může být návrh také pro průchodnost Maxa ligy, protože tady máme hned několik klubů, které mají ambice na postup. Jednou z variant, jak soutěž zatraktivnit, je také prolínání s univerzitní nebo krajskou ligou. Univerzitní hokej marketingově stále roste. To, zda roste i jeho kvalita, by se ukázalo při vzájemném soupeření. Je to však spíše úvaha, která v tuto chvíli není aktuálním tématem.“

Výchova vlastních hráčů

„Kdyby soutěž nad sebou neměla Damoklův meč v podobě sestupu, tak bychom měli více prostoru pro výchovu mladých hráčů. Dnes jsme se museli rozloučit se dvěma mladými hráči, protože musíme přeskládat mančaft. Za normálních okolností by u nás hráli a za dva nebo tři roky by mohli být oporami týmu. V aktuální situaci však nemáme možnost je obehrávat, a to je za mě špatně. Měli by hrát naši mladí kluci. Je otázka, jestli je to degradace soutěže, ale pak je otázka, kde se takoví hráči mají vyhrát. Vždy jsme se snažili, abychom měli tým z místních kluků se vztahem k regionu. Chceme se vyhnout situaci, kdy bychom do týmu museli hledat cizince třeba z Finska nebo jiných zemí.“

Odchovanci ve světě

„Těší nás, že první útok v Třinci tvoří bratři Kovařčíkové. Jan Zahradníček hraje ve Vsetíně, Vojtěch Pilíšek je kapitánem liberecké juniorky, David Veřmiřovský teď odcestoval do Kanady. Jan Bartko je v Porubě, Ondřej Cubo zase v Prostějově. To jsou hráči, kteří tady vyrostli a dělají nám skvělé jméno. Jsou to kluci, kteří by se někdy v budoucnu mohli zase vrátit a nějakým způsobem tým vést. Jsou stále mladí, ale je to takový můj sen: aby se kluci po skončení kariéry, jako třeba David Květoň nebo další, vraceli do klubu a vedle nich vyrůstali další mladí odchovanci. Teď však máme jiný cíl, a tím je záchrana Nového Jičína ve druhé lize. Uděláme pro ni maximum.“