Štěpán Macháček

První zápas za muže, jaký z toho máš pocit?

Jsem rád, že jsem si mohl za muže zahrát mistrovský zápas a určitě to pro mě byla výborná zkušenost. Samotný zápas jsem si snažil co nejvíc užít.

Největší rozdíl mezi dorostem, v tvém případě i za starší žáky, a mužským hokejem?

Největší rozdíl byl v osobních soubojích, kde jsem cítil, že muži mají daleko větší sílu než já.

Zahrál sis v lajně se svým otcem, jaké to pro tebe bylo? Cítil jsi nervozitu, nebo sis ji nepřipouštěl?

To že jsem si mohl zahrát s taťkou v jedné lajně je pro mě obrovská zkušenost. Poradil mi, že mám hrát jako každý jiný zápas a na nic nemyslet.

V utkání jsi byl vidět. Podle mnohých jsi podal velice dobrý výkon, jak si to viděl ty?

Cítil jsem se dobře, ale můj výkon může posoudit jen trenér. Snad mi dá ještě šanci.

Trošku nehokejová otázka. Co na to mamka? Jaká byla doma atmosféra, když jste s taťkou přišli s tím, že nastoupíš za muže?

My jsme to mamce tak nějak podali jako hotovou věc, takže neměla na výběr.

Poslední otázka. A co dál, jaké jsou tvé hokejové plány a hokejové sny?

Extraliga, NHL, Stanley-Cup.

Petr Macháček

Zahrál sis se svým synem, navíc v lajně? Splněný sen?

Naprosto. Přál bych každému hokejistovi, tátovi aby si mohl prožít to, co já se Štěpánem. Byla to pro mě výjimečná událost a já si jí pořádně užil. Každé střídání, každý rozhovor, radost z gólu, prostě vše, co k zápasu patří.

Co říkáš na jeho výkon?

Musel jsem mu předat pozici středního útočníka a nechat se mlátit v rozích, ale podal na svůj věk docela slušný výkon. Samozřejmě od něj nikdo nečekal branky a nahrávky, ale ten dřevák je měl a nedal. Sledovali jsme, jak se s tím popere celkově a to zvládl. Hrál s pukem, nebál se soubojů a jako lajna jsme dali dva góly a žádný nedostali. Musím taky říct, že všichni kluci se k němu chovali perfektně a vzali ho mezi sebe jako hokejistu a to mi udělalo radost.

Ptal jsem se syna, ale musím se zeptat i tebe. Co na to manželka, že syna ve 13 letech necháš hrát za muže? Nebylo doma pozdvižení?

Nebylo. Žena věděla, že když řeknu, že to Štěpán zvládne, tak to tak bude. Určitě nám to mohla zatrhnout, ale nezatrhla a podpořila nás i na tribuně s dcerou Anežkou, která se během utkání stala největší fanynkou taťky a bráchy. Dokonce těch pozitivních ohlasů bylo tolik, že si pravděpodobně ještě jednou spolu zahrajeme příští středu doma proti Uničovu. Věřím, že to dopadne stejně dobře jako proti Rožnovu.